• 16.9.2015 / ZÁKON O PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU

    Poslanecká sněmovna projednává změny zákonů v souvislosti s prokazováním původu majetku. Prokazování majetku nebude řešeno samostatným zákonem. Fakticky budou novelizovány pouze dva zákony a to zejména zákon o daních z příjmů a trestní zákoník.

     

    Novela je postavena na konstrukci, že pokud správce daně dospěje k závěru, že nárůst jmění poplatníka neodpovídá jeho příjmům, a tento rozdíl bude větší než sedm miliónů korun, vyzve poplatníka k prokázání rozdílu.

     

    Adresáty projednávané novely daně z příjmů jsou všichni poplatníci daní z příjmů, jimiž jsou fyzické a právnické osoby, ale též jiné entity bez právní subjektivity, například svěřenské fondy či zahraniční trusty. Není navrhováno jakékoli rozšíření předmětu daní z příjmů. Již dnes platí, že správce daně nezkoumá legalitu příjmů, ale pouze to, zda jde vůbec o příjem. Pokud je odpověď kladná, pak prověřuje, zda daný příjem je předmětem daně, případně zda není od daně osvobozený či vyňatý ze zdanění. Správce daně si nemůže učinit úsudek o tom, zda došlo ke spáchání trestného činu. To posuzuje výlučně soud.

     

    Správce daně podle této novely může doručit jakémukoliv poplatníkovi daně z příjmů výzvu k prokázání příjmů do 30 dnů. Základním předpokladem pro vydání této výzvy je, že správci daně vzniknou důvodné pochybnosti, že rozdíl mezi poplatníkem tvrzenými či oznámenými příjmy správci daně a nárůstem jmění, spotřebou nebo jiným vydáním poplatníka přesáhl 7 mil. Kč. Přitom rozdíl by měl být zcela evidentní, aniž by správce daně musel přistoupit k ocenění - výši určí odhadem.

     

    Výzva k prokázání příjmů se tedy nebude týkat osob se skutečným jměním do 7 mil. Kč.

     

    Poplatník odstraní pochybnosti správce daně, pokud prokáže, že příjem:

    a) vznikl,

    b) v jakém časovém období i

    c) jaký byl jeho původ.

     

    Další možností jak odstranit pochybnosti správce daně je, prokáže-li poplatník, že příjmy vznikly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. V tomto případě není povinen prokazovat žádné jiné skutečnosti vztahující se k danému příjmu, i kdyby je správce daně ve výzvě požadoval. Lhůta pro stanovení daně je v základní délce tříletá. Tato lhůta může být v určitých situacích přerušena (např. zahájením daňové kontroly), prodloužena či stavěna až do celkového maxima deseti let. U nemovitých věcí a jiných skutečností známých z veřejných rejstříků si tuto informaci ověří správce daně sám před tím, než k vydání výzvy vůbec přikročí. V případě finančních prostředků na účtech u bank či jiných finančních institucí lze časový aspekt rovněž velmi snadno zjistit. Složitější prokazování tak může nastat spíše u velkých částek v hotovosti či luxusních věcí, které nejsou nikde evidovány.

     

    Dále novela zavádí institut stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem tedy „odborným odhadem“ správce daně, pro případ, kdy poplatník hodnověrně nedoloží, že nárůst jeho jmění odpovídá jeho řádně zdaněným příjmům, a současně odhadovaná daň z příjmů z nedoložených příjmů přesáhne dva miliony korun. Správce daně při stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem uplatní penále ve výši 50 % doměřené daně z příjmů, případně 100 % daně kdyby poplatník se správcem daně nespolupracoval, což by závažně ztížilo či bránilo stanovení daně. Přitom se zavádí fikce, že pakliže při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem není možné určit, do jakého období příjmy spadají, má se za to, že spadají do poslední „otevřeného“ zdaňovacího období. Navržené pravidlo přikazuje, aby bylo zvoleno vždy zdaňovací období „nejmladší“, což sníží výši úroků z prodlení, kterou správce daně současně s 50% resp. 100% penálem z doměřené daně poplatníkovi vyměří. Úrok z prodlení se totiž počítá od původního dne splatnosti dlužné daně do zaplacení.

     

    Pokud by např. podstatně vzrostlo jmění fyzické osoby v průběhu roku 2016 a tento neprokázaný rozdíl příjmů by činil 15 mil. Kč, pak by daň z příjmů doměřená podle zvláštních pomůcek přesáhla 2 mil. Kč (2,25 mil. Kč při stávající 15% dani z příjmů fyzických osob) došlo by k uplatnění stanovení daně dle pomůcek zvláštním způsobem s 50% penálem. Bude-li nedoložený rozdíl příjmů 9 mil. Kč, daň z příjmů fyzických osob by činila 1,35 mil. Kč (méně než 2 mil Kč), potom by byla tato daň doměřovaná standardním stanovením daně podle pomůcek, při němž se uplatňuje 20% penále z doměřené daně.

     

    Zákonem upravený mechanismus lze ukázat na následujícím příkladu. Panu Novákovi bude v roce 2016, poté, co zákon nabude účinnosti, doručena výzva správce daně k prokázání příjmů, jelikož správce daně bude mít podezření, že musel mít v rozhodném období příjem v hodnotě alespoň 20 mil. Kč, které neuvedl v daňovém přiznání a řádně nezdanil, jelikož přibližně takové výši příjmu odpovídá nárůst jeho jmění. Ke zjištění, že došlo k nárůstu jmění, dojde správce daně na základě své vyhledávací činnosti. Správce daně ve výzvě vymezí rozhodné období jako kalendářní roky 2013 až 2015, jelikož u nich ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně. V rámci dialogu se správcem daně se pan Novák odvolá na skutečnost, že k nárůstu jmění došlo již v roce 2010, z čehož plyne, že příjem musel být poplatníkem dosažen v tomto roce a možnost stanovit daň v tomto případě již prekludovala - uplynula (standardní 3letá lhůta pro stanovení daně). Pro ověření věrohodnosti tohoto tvrzení předloží důkazní prostředky (část svých tvrzení doloží např. dokladem, ohledně dalších navrhne např. provedení svědecké výpovědi).

     

    Jestliže pan Novák nebude schopen prokázat (současně) původ příjmu a období, kdy byl příjem obdržen, bude nedoložený rozdíl 20 mil. Kč považován za příjem roku 2015 a bude za toto období doměřena daň sazbou daně z příjmů fyzických osob 15 %, tj. 3 mil. Kč. Kromě doměřené daně mu bude předepsáno penále ve výši 50 % doměřené daně, tj. další 1,5 mil. Kč. Pokud by pan Novák neposkytoval součinnost a toto by závažně ztížilo nebo bránilo stanovení daně, bylo by penále dvojnásobné (3 mil. Kč místo 1,5 mil. Kč).

     

    Pokud by se pan Novák s ohledem na zákonem vymezené průlomy v daňové mlčenlivosti (§ 53 daňového řádu) obával, že by poskytnutím určité informace mohl přivodit trestní stíhání sobě či svým blízkým, je jeho volbou, zda informace poskytne, nebo je odmítne poskytnout. Pak sice na něj dopadne negativní následek spočívající ve stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem, ta ovšem nemá trestněprávní rozměr. Orgány činné v trestním řízení pak při posouzení toho, zda takovým jednáním došlo ke spáchání trestného činu, musí respektovat ústavním pořádkem garantované právo pana Nováka neuvádět skutečnosti, které by vedly k jeho obvinění či jeho osob blízkých.

     

    Poslední zaváděný zásadní institut je výzva správce daně k podání prohlášení o majetku, jejímž účelem je obstarání pro správce daně informací o majetku poplatníka a využití těchto údajů pro správu daní (zejména pro doměření daně). Výzvu k podání prohlášení o majetku vydá správce daně teprve tehdy, nedošlo-li k prokázání skutečností požadovaných ve výzvě k prokázání příjmů a současně souhrnná správcem daně „odhadovaná“ hodnota majetku, který je poplatník v prohlášení o majetku povinen uvést, přesáhne 10 mil. Kč. Přitom v prohlášení o majetku je poplatník povinen uvést pouze majetek, který si správce daně nemůže zjistit z jemu dostupných rejstříků a evidencí jakými jsou zejména nemovité věci na území České republiky v katastru nemovitostí či motorová vozidla evidovaná v registru vozidel ČR. Půjde tak především o peněžní prostředky či nemovité věci v zahraničí. Majetkem se rozumí majetek oproštěný od dluhů, nejedná se tedy o jmění.

  • 6.9.2015 / Účetnictví podfondů SICAV nebude na rozdíl od podílových fondů povinně auditované

    Poslanecká sněmovna projednává návrh vládní novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Součástí novely jsou i změny v pravidlech fungování investičních fondů s právní formou akciových společností s proměnným základním kapitálem (tzv. „SICAV“) v zákoně o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

     

    Nově se stanoví povinnost vést účetnictví podfondu SICAV tak, aby se umožnilo sestavení účetní závěrky za každý jednotlivý podfond (jako u podílových fondů). Účetní závěrka podfondu SICAV však na rozdíl od podílových fondů nebude povinně ověřována auditorem. Přitom každý jednotlivý podfond SICAV je stejně jako podílový fond poplatníkem daně z příjmů právnických osob. Povinně bude ověřována účetní závěrka auditorem celého SICAV.

     

    Přitom investiční společnosti a administrátor budou nově muset mít auditovanou účetní závěrku vždy, bez ohledu na naplnění kritérií podle zákona o účetnictví. Dosud povinnost investiční společnosti a administrátora mít auditovanou účetní závěrku plyne pouze ze zákona o účetnictví (viz § 20 zákona č. 563/1991 Sb.), kde jsou uvedena kritéria, za kterých musí být účetní závěrka ověřena auditorem. Zatím tedy investiční společnost, která je nesplní, nemusí mít auditovanou účetní závěrku.

     

    SICAV bude nově povinen jednoznačně oddělit majetek získaný ze zakladatelských (neinvestičních) a z investičních akcií, dále bude povinen oddělit majetek podfondů od případného dalšího majetku SICAV. Minimální povinná výše zapisovaného základního kapitálu SICAV se snižuje na 1 Kč či 1 EUR, zaniká tedy požadavek na minimální výši kapitálu 2 miliony korun. Nově bude stačit pouze základní kapitál v korunové výši. To umožní investičnímu fondu neblokovat zbytečně prostředky ve své neinvestiční části (zakladatelských akciích) a využít ji v části investiční. Již založené společnosti budou mít povinnost uvést své poměry do souladu s novelou do 12 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.

     

    Zajímavá bude i nová povinnost ČNB uveřejnit veškerá svá pravomocná rozhodnutí (včetně jejich odůvodnění) na svém webu.

     

  • 5.9.2015 / VELKÉ ZMĚNY V ÚČETNICTVÍ V ROCE 2016

    Zákon č. 221/2015 Sb. realizuje velkou novelu zákona o účetnictví, která od roku 2016 přinese do účetnictví mnoho změn.

     

    Nově od 1. ledna 2016 budou účetní jednotky rozdělovány na tyto kategorie – mikro účetní jednotka, malá účetní jednotka, střední účetní jednotka a velká účetní jednotka. O zařazení konkrétní účetní jednotky do dané kategorie rozhodne dosažení či překročení k rozvahovému dni alespoň dvou ze tří těchto kritérií - hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců.

     

    Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
    a) aktiva celkem 9 000 000 Kč,

    b) roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč,

    c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.

     

    Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot
    a) aktiva celkem 100 000 000 Kč,

    b) roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč,

    c) průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.

     

    Kategorie účetní jednotky bude rozhodovat zejména o rozsahu povinně uváděných údajů v účetní závěrce, ve výroční zprávě a o povinném auditu. Rozsah účetní závěrky pro jednotlivé kategorie bude stanoven novelami připravovaných prováděcích vyhlášek.

     

    Dle této novely zákona o účetnictví nebudou nově muset např. malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku povinně ověřenou auditorem, ve sbírce listin veřejného rejstříku zveřejňovat výkaz zisku a ztráty, pokud jim tuto povinnost nestanoví zvláštní právní předpis.

     

    Dále od roku 2016 nebudou mikro účetní jednotky oceňovat jednotlivé složky majetku a závazků reálnou hodnotou s výjimkou mikro účetních jednotek působících na finančním trhu nebo těch, kterým povinnost oceňování majetku reálnou hodnotou ukládá jiný vnitrostátní předpis (např. investiční fondy, investiční společnosti). Tedy většina mikro účetních jednotek nebude oceňovat cenné papíry reálnou hodnotou.

     

    Pro některé malé neziskovky se znovu zavádí vedení jednoduchého účetnictví..

  • 4.9.2015 / KONTROLNÍ HLÁŠENÍ SE POPRVÉ PODÁVÁ ZA LEDEN 2016 NEBO ZA 1. ČTVRTLETÍ 2016

    Od 1. ledna 2016 vzniká povinnost výhradně elektronicky podávat na finanční úřad kontrolní hlášení všem „aktivním“ plátcům DPH, tj. plátcům, kteří např. poskytli či přijali zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku (tzn. prodali či nakoupili zboží resp. poskytli či nakoupili službu).Kontrolní hlášení nesouvisí s povinností elektronicky evidovat tržby, jedná se o dvě odlišné povinnosti.

     

    Zákon o DPH s účinností od 1. 1. 2016 obsahuje pouze rámcovou úpravu kontrolních hlášení. Zásadní je, že kontrolní hlášení:

    1) bude muset podávat povinně každý „aktivní“ plátce, tedy plátce, který např. poskytl či přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku;

    2) bude podáváno výhradně elektronicky;

    3) právnické osoby budou podávat měsíčně do 25. dne následujícího měsíce (i když jsou čtvrtletními plátci);

    4) fyzické osoby budou podávat ve lhůtě pro podání daňového přiznání k DPH, tzn. (čtvrtletní plátci čtvrtletně, měsíční měsíčně).

     

    Osoby, které nejsou povinny podat kontrolní hlášení:

    a) osoba, která není plátcem,

    b) plátce, který neuskutečnil ani nepřijal za sledované období (měsíc či čtvrtletí) žádné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku či neuskutečnil žádnou transakci s investičním zlatem,

    c) plátce, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

     

    Kontrolní hlášení je poměrně náročné na nastavení účetních softwarů a jeho ovládání. Důvodem je i to, že přijatá plnění se v kontrolním hlášení budou vykazovat ve vazbě na uplatnění odpočtu DPH, ale současně s údajem o dni uskutečnění plnění. Uskuteční-li např. plátce X zdanitelné plnění v březnu 2016 a plátce Y uplatní odpočet z tohoto plnění za duben 2016, vykážou oba plátci toto plnění v kontrolním hlášení s březnovým dnem uskutečnění, přičemž plátce X jej uvede v březnovém kontrolním hlášení, plátce B v dubnovém.

     

    Do kontrolního hlášení se bude také uvádět konkrétní označení přijatého daňového dokladu, ne variabilní symbol.

     

    Pokuty za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením se pohybují od 1 000 Kč (za opožděné podání kontrolního hlášení) do 550 tis. Kč (za závažné ztěžování nebo maření správy daní). Doporučujeme přípravě na podání kontrolního hlášení věnovat náležitou pozornost. Rádi s vámi tuto problematiku prodiskutujeme.

     

     

     

  • 3.9.2015 / PŘÍJMY Z PENZÍ ZE SOUKROMÝCH SPOŘENÍ NA STÁŘÍ VYPLÁCENÝCH NEJMÉNĚ 10 LET NEBUDOU ZDAŇOVÁNY

    V Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením návrh zákona, kterým se s účinností od

    1. ledna 2016 mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření (sněmovní tisk č. 494). Zrušením systému důchodového spoření (tzv. II. penzijního pilíře) se doplňkové penzijní spoření podle zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření stává v podstatě jediným systémem individuálního spoření na stáří. Systém penzijního připojištění podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem je pro nové účastníky uzavřen.

     

    Systém doplňkového penzijního spoření by nově měl být otevřen pro všechny zájemce bez omezení věku. Pro motivaci účastníků doplňkového penzijního spoření k postupnému výběru naspořených prostředků prostřednictvím penze namísto jednorázového výběru by penze z doplňkového penzijního spoření vyplácená po dobu delší než 10 let byla stejně jako doživotní penze osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Tato změna se vztahuje i na penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromého životního pojištění.

     

     

     

  • 3.9.2015 / 5% SAZBA DANĚ Z PŘÍJMŮ PRO VŠECHNY PODÍLOVÉ FONDY OD ROKU 2015

    Na zářijové schůzi Poslanecká sněmovna v rámci vládního návrhu zákona o změně zákona o podnikání na kapitálovém trhu projedná zrušení rozlišování sazby daně z příjmů právnických osob mezi otevřeným (5%) a uzavřeným (15%) podílovým fondem (a jejich případných podfondů).

     

    Navrhovaná změna spočívá v tom, že uzavřený podílový fond tedy bude (stejně jako otevřený podílový fond) vždy základním investičním fondem bez dalších omezujících podmínek, kterému je přiznána 5% sazba daně z příjmů právnických osob. Navržena je účinnost od patnáctého dne po vyhlášení návrhu zákona ve Sbírce zákonů. Prostřednictvím přechodného ustanovení bude možné tuto změnu uplatnit již pro zdaňovací období započaté v roce 2015.

1