21.12.2015

Sankce za porušení či nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

V souvislosti se zavedením institutu kontrolního hlášení (§ 101c -§ 101i zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) a to s účinností 1. 1. 2016 je zákonem stanoveno uplatňování sankcí za porušení či nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením.

 

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě do 25. dne v příslušném měsíci či čtvrtletí, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá (následné kontrolní hlášení) po stanovené lhůtě bez vyzvání správce daně (platí i v případě, kdy je podání neúčinné z důvodu chybného formátu a struktury),

b) 10 000 Kč, pokud podá následné kontrolní hlášení v náhradní lhůtě poté, co jej správce daně vyzval (tj. fakticky opožděné podání),

c) 30 000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení (a to i v případě, že jeho nahlášená data jsou v pořádku),

d) 50 000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně.

 

Kromě toho může finanční úřad uložit pokutu až do 50 000 Kč tomu, na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nesprávné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Např. sice odpovíte na výzvy, ale neodstraníte pochybnosti tím, že na všechny výzvy odpovíte, že to máte správně a nakonec se ukáže, že to správně nebylo.

 

Dále může finanční úřad uložit pokutu až 500 000 Kč za maření správy daní neplněním povinností týkajících se kontrolního hlášení (v případě, že již byla udělena jiná pokuta).

 

Aby se plátce vyhnul těmto sankcím, je třeba zajistit, aby podání jeho kontrolního hlášení mělo předepsaný formát a strukturu. Pokud toto nedodrží, hrozí mu problémy.

 

Pokud do nabytí účinnosti zákona o EET (elektronické evidenci tržeb) nebude dodržena struktura a formát kontrolního hlášení, pak se jedná o vadu podání, podání je přijato, je účinné, ale je vadné a poplatník bude vyzvání k odstranění vad podání za standartních podmínek stanovených daňovým řádem. Pokud bude kontrolní hlášení podáno v chybném formátu či struktuře v době po nabytí účinností zákona o EET (§ 101a odst. 4 ZDPH), pak bude podání neúčinné a poplatník o tom bude vyrozuměn. Může nastat situace, kdy podáte kontrolní hlášení poslední den a druhý den ráno přijde „hláška“, že bylo neúčinné, protože nějaká kolonka byla špatně, vy to opravíte (třeba chybně napsané číslo popisné) a podáte znovu ten samý den. Data budou ty samé, ale už to bude pozdní podání kontrolního hlášení se sankcí 1.000,- Kč.

 

Jedním ze způsobů, jak dodržet předepsaný formát a strukturu je podání kontrolního hlášení prostřednictvím Daňového portálu (aplikace EPO na www.daneelektronicky.cz). Tento způsob odeslání zabezpečí ověření správnosti formátu a struktury datové zprávy.

 

Jak a kdy se dozvíme, že jsme na výzvu finanční správy odpověděli správně? Tím způsobem, že bude vyměřena daň – v případě kladné daňové povinnosti z daňové informační schránky a v případě vrácení nadměrného odpočtu – asi 30 dní poté. Z tohoto důvodu je dobré mít zřízenu daňovou informační schránku.

 

1