7.12.2015

Změny v roce 2016 vyplývající z novely zákona o účetnictví

Kategorizace účetních jednotek vyvolala i změnu obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví s účinností od 1. ledna 2016 definuje aktiva celkem jako aktiva netto. Na základě re-klasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti zároveň nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016.

 

Díky těmto změnám dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Bližší informace jsou uvedeny ve Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení zákona č. 221/2015 Sb.

 

 

 

Změny v načasování ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem

 

Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu, a tudíž i k výroční zprávě. Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. To se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015. Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky, to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.

 

 

 

Jednoduché účetnictví

 

Novela zákona o účetnictví od znovu 1. ledna 2016 zavádí možnost vedení jednoduchého účetnictví, která byla doposud upravena prostřednictvím přechodného odkazu na deset let zrušenou úpravu.

 

Jednoduché účetnictví mohou nově vést účetní jednotky, které:

 

  • nejsou plátci daně z přidané hodnoty,
  • jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč,
  • hodnota jejich majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč,
  • mají v zákoně stanovenou právní formu (spolky, odborové organizace, církve apod.).

 

Na tuto úpravu navazuje vyhláška č. 325/2015 Sb., která stanoví podrobnější metodiku pro vedení jednoduchého účetnictví.

 

Na fyzické osoby se možnost vedení jednoduchého účetnictví nevztahuje. Fyzické osoby nadále mohou pro daňové účely vést daňovou evidenci dle § 7b zákona o daních z příjmů popř. vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (nepodléhají-li auditu).

 

Na novelu zákona o účetnictví navazují změny prováděcích vyhlášek i Českých účetních standardů. Novela prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. byla novelizována vyhláškou č. 250/2015 Sb.

 

Součástí novely zákona o účetnictví je i část měnící zákon o auditorech, která přináší:

 

  • změnu náležitostí zprávy auditora charakteru legislativnětechnického (výrok o věrném a poctivém obrazu předmětu účetnictví nově vyjadřuje soulad s „právními předpisy a příslušným rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě je účetní závěrka nebo konsolidovaná účetní závěrka sestavena“, dosud se jedná o soulad s „použitými právními předpisy a účetními standardy“) i věcného (auditor je nově povinen popsat i skutečnosti, které nejsou obsaženy ve výroku auditora, a auditor na ně upozornil a považuje-li takové upozornění za významné.

 

  • zcela nová úprava výboru pro audit – stávající § 44 je nahrazen §§ 44 až 44d, např. většina členů musí být odborně způsobilá a členem výboru pro audit musí být nejméně jeden statutární auditor nebo osoba s odpovídající účetní kvalifikací (§ 44 odst. 3 a 4) – podle stávající úpravy musí mít většina členu výboru pro audit nejméně tříleté praktické zkušenosti v oblasti účetnictví nebo povinného auditu (44 odst. 1).

 

1